Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ověření účinnosti filtrace přes granulové uhlí při odstraňování mikropolutantů na vybraných úpravnách pitné vody
MARTANOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se věnuje tématu Ověření účinnosti filtrace přes granulované uhlí při odstraňování mikropolutantů na vybraných úpravnách pitné vody. Cílem práce bylo zjistit účinnost GAU filtrů ve spojení s dalšími technologickými procesy (především s ozonizací). Na úpravně pitné vody Plzeň a Plav byly na jaře a na podzim roku 2019 instalovány pasivní vzorkovače (POCISy) a odebírány bodové vzorky vody. Z nich byly v laboratoři LECHB Vodňany stanoveny koncentrace vybraných pesticidů a farmak na kapalinovém chromatografu spojeném s tandemovým hmotnostním spektrometrem. Výsledky analýzy prokázaly především výskyt metabolitů metazachloru (metazachlor ESA a metazachlor OA) a metolachloru (metolachlor ESA) a telmisartanu v surové vodě. Ve finální vodě byla koncentrace telmisartanu nízká. Problémem byla vysoká koncentrace ve finální vodě u metazachloru ESA v jarní kampani na úpravně vody Plzeň. Výsledky také potvrdily výskyt atrazinu a jeho metabolitů ve vodách. Dále byly zjištěné vyšší koncentrace některých sloučenin před GAU filtry než na nátoku na úpravny. Odtokové koncentrace těchto sloučenin byly nižší než před GAU. Z naměřených koncentrací byly vypočteny koeficienty odstranění pro jednotlivé sloučeniny a celkově pro úpravny. Nejlepší účinnost odstranění měla úpravna vody Plzeň v podzimní kampani s koeficientem 99 %, zatímco v jarní kampani tamtéž činil pouhých 61 %. Příčinou tohoto rozdílu mohla být odstavená ozonizace v jarní kampani. Tento výsledek poukazuje na vysokou účinnost odstranění mikropolutantů pomocí ozonizace s následnou filtrací přes GAU. Na úpravně vody Plav byl koeficient odstranění v jarní kampani 46 % a v podzimní 67 %. Důvodem těchto nízkých koeficientů může být chybějící ozonizace na této úpravně.
Využití pasívních vzorkovačů při identifikaci reziduí antibiotik v přečištěných odpadních vodách
Kostříková, Markéta ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
S růstem lidské společnosti přibývá i spotřeby antibiotik, která se ve velké míře dostávají zpět do životního prostředí a v podobě jejich reziduí nebo metabolitů tam působí negativně na necílové organismy. Hlavními zdroji těchto sloučenin je lidská a veterinární medicína, zemědělství a živočišná výroba. Teoretická část této práce je rozdělena na dvě kapitoly. Na problematiku metod pasivního vzorkování, kde je probrána jejich využitelnost a výhody oproti aktivnímu vzorkování, mezi které patří rychlost, relativní nenákladovost, nulový přísun vnější energie a sběr vzorků in situ. Jsou zde popsány principy práce základních typů vzorkovačů primárně určených pro identifikaci cizorodých částic ve vodním prostředí. Jedná se o Gore-Sorber, PDB, SPMD, POCIS, Chemcatcher, Keramický dozimetr, PISCES, MESCO a SLMD. Druhá kapitola se zabývá farmaceutickými látkami, detailněji antibiotiky vyskytujícími se v přírodním prostředí (Streptomycin, Amoxicilin, Ciprofloxacin, Lincomycin, Erythromycin, Spiramycin, Flumequin, Ofloxacin, Sulfamethoxazol, Chlortetracyklin, Oxytetracyklin) a metodami jejich detekce. V experimentální části byla hodnocena možnost využití pasivních vzorkovačů při identifikaci reziduí antibiotik v odpadních vodách pomocí plotnové difuzní metody. Klíčová slova: pasívní vzorkovač, rezidua...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.